Rafani v ateliéru 09

Akryl na plátně 210x 240 cm


Detail, Luděk Rathouský

Detail, David Kořínek


Detail, Marek Thér a Zuzana Blochová


Detail, Jiří Franta a Marek Meduna




Pes a Kočka

Toto je pouze hrátka s perspektivou, zatím moc nevím co s tím.


Pes, akryl na plátně, asymetrický tvar 130x 90cm


Kočka, akryl na plátně, asymetrický rozměr 130x 90cm

Tradice

V létě jsem se svojí přítelkyní navštívil Polsko, Portugalsko a Španělsko. Vždy když jsme navštívili kostel či katedrálu, činili jsme rituál zapalování svíček, který se mi velmi líbí. Jsem bezvěrec, ale mám rád kostely a katedrály. Nemohu se však stále srovnat s církví a křesťanskou vírou. Tak nevím, ale tradice je fajn.


Tradice, akryl na plátně 210x 240cm

Rafani

Po víkendovém natáčení videoklipu s Markem Thérem. Marek Thér jako režisér, David Landa jako kameraman. Jakoby se vynořila nedávná minulost rané rafanské tvorby. Hrozivá nostalgie.

Rafani, akryl na plátně 210x 270cm

Luděk Rathouský: Ostrov včerejšího dne


Luděk Rathouský (*1975) je ve své podstatě malíř. Věnuje se sice i konceptuálnímu způsobu práce, nicméně i v této oblasti jsou pro něj primární emoce. Svým osobitým stylem opustil i klasické malířské techniky – namísto štětce tvoří na plátně pomocí šablon a sprejů.
Co se týče námětů, ve své tvorbě se dlouhodobě zabývá zobrazováním detailů a situací z běžného života. Tyto „všednosti“ však ve svých malbách a kresbách přetváří na základě svých emocí a paměti do výjevů, které mohou ostatním divákům připadat neobvyklé, bizarní či znepokojující. Volí náměty prožitých útržků – posezení s přáteli, práci po večerech, návštěvu leteckého dne či zobrazení provedených performancí, které tak trochu paradoxně popírají samy sebe. Vybírá jemné nuance, ze kterých vytváří nosné téma. Obtížně přenositelná emoce se v ostatních transformuje v pocity osobního charakteru, vyplývajících z vlastní sociální zkušenosti.
Výstava Ostrov včerejšího dne spojuje všechny tyto prvky v jeden. Své typické motivy zde Rathouský ale mírně přetváří, čímž jim dodává další rozměr a opodstatnění. Televizor jakožto společník samoty zde nepředstavuje zdroj třeskuté zábavy, ale téměř meditační spojení proudu vody a vosku. Nepřerušený tok času, který je lidskému životu natolik vzdálený, že pro něj téměř nemá význam. Pozornost se tak postupně přesouvá k osobním banalitám, intimním domácím výpovědím o obavách, zaznamenaným potají na žárovkách. Život ve světě se odehrává v rovině myšlenek a čísel. Sedm, dvanáct, devět, šest. Jedna hlava k myšlení a chápání, dvě k marným pokusům o kompromisy. A poťouchlý autoportrét vysmívající se všem snahám o uchopení.
Zdánlivá prvotní nemožnost indiviuálního pochopení nachází svůj klíč právě v oné osobní jedinečnosti. Vždyť soukromé labyrinty mohou mít některé uličky společné.
(Kateřina Štroblová)




1, akryl na plátně 60 X 40cm

sedm


neděle


3 16 17, objekt, izolační materiál